Ohlášky 16. neděle v mezidobí

OHLÁŠKY
  • Pořad bohoslužeb je obvyklý.
  • BĚHEM LETNÍCH PRÁZDNIN NEBUDOU: setkání maminek s malými dětmi, zkoušky sboru a kapely, setkání s neofyty a katechumeny, pondělní katechismus, setkání farnosti v Kunraticích i Hrnčířích, rovněž Hovory o víře a náboženství pro děti pro letošní školní rok již skončily.
  • Tuto středu začíná předprogram Světového setkání mládeže s papežem, mladí z naší arcidiecéze budou mít tento předprogram v diecézi Hnězdno. Od pondělí 25. července bude pak vlastní program v Krakově. Pamatujme na naše mladé ve svých modlitbách.
  • Do naší arcidiecéze přijede několik skupin mladých, v naší farnosti budou v Nazaretě skupiny z Kanady, Španělska a Itálie.
  • V rámci projektu Arcidiecézní charity Praha podporujeme za naši farnost jednu indickou dívku, tento týden jsme od ní dostali dopis, který si můžete přečíst na webových stránkách. Aktuální fotka dívky a vysvědčení je na webu i na nástěnkách.
  • Na bočním oltáři si můžeme vzít farní zprávy na měsíc červenec-srpen.
  • Po mši svaté jste srdečně zváni na farní kávu.
  • Uvažujeme o obnově koberce ve farním kostele. Pro tento účel bude třeba sesbírat nějaké finanční prostředky, a proto budeme vděčni za vaše dary. Kdo z vás byste byl ochoten přispět, prosím přihlaste se u p. Klepetářové.
LITURGICKÝ KALENDÁŘ

Neděle 17.7. – 16. neděle v mezidobí (C)

Středa 20.7. – Nezávazná památka sv. Apolináře, biskupa a mučedníka

Koncem 2. století stál jako biskup v čele církevní obce v přístavním městě Classe u italské Ravenny. Šířil mezi pohany neprobádatelné bohatství Kristovy štědrosti a byl ozdoben slávou mučednictví. Dne 23. července se odebral k Pánu.

Čtvrtek 21.7. – Nezávazná památka sv. Vavřince z Brindisi, kněze a učitele církve

Narodil se 22. VII. 1559 v Brindisi v jižní Itálii. Jmenoval se Julius César Russo a jméno Vavřinec přijal, když ve Veroně vstoupil ke kapucínům (1575). Studijní pobyt v Padově z něho učinil muže vysoké kultury; mluvil řecky, hebrejsky a několika evropskými jazyky. Byl výborným kazatelem a vynikal apoštolskou horlivostí, úctou k Matce Boží a svátostnému Spasiteli. Na svých misijních cestách se dostal do Maďarska, Rakouska, Čech, Německa, Belgie, Švýcarska, Francie, Španělska a Portugalska. V Praze založil první kapucínský klášter u kostela Panny Marie Andělské (1599) a podruhé tam byl pozván už jako generální představený řádu, jímž byl v letech 1602-1605. Zemřel 22. VII. 1619 v Lisabonu. V roce 1881 byl prohlášen za svatého a roku 1959 za učitele církve.

Pátek 22.7. – Svátek sv. Marie Magdalény

Pocházela z Magdaly na západním břehu Tiberiadského jezera. V evangeliu je uváděna jako první mezi ženami, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky (Lk 8, 2-3). Spolu s Pannou Marií, apoštolem Janem a dalšími ženami stála pod Ježíšovým křížem (Jan 19, 25; srov. Mt 27, 56 a Mk 15, 40) a byla při jeho pohřbu (Mt 27, 61; Mk 15, 47). V neděli pak časně ráno byla mezi ženami, které přišly k prázdnému hrobu (Mk 16, 1; Lk 24, 10), setkala se se vzkříšeným Ježíšem a měla zprávu o tom oznámit jeho učedníkům (Jan 20, 1-18; srov. Mk 16, 9). Od doby sv. Řehoře Velikého ztotožňovala západní liturgie Marii Magdalénu s dalšími dvěma ženami: s Marií, sestrou Lazara a Marty (Lk 10, 38-41; Jan 11, 1 a násl.; 12, 1 a násl.; srov. Mk 14, 3-9 a Mt 26, 6-13) a s nejmenovanou hříšnicí u stolu v domě farizea (Lk 7, 36-50); východní liturgie však tyto tři ženy důsledně rozlišuje. Památka sv. Marie Magdalény se v západní církvi slaví od 12. století.

Papež povýšil památku Marie Magdalény na svátek v červnu 2016.

Sobota 23.7. – Svátek sv. Brigity, řeholnice, patronky Evropy

Narodila se 7. X. 1303 ve Finstadu u Uppsaly ve Švédsku. Pocházela z rodiny spřízněné se švédským královským rodem. Už ve třinácti letech byla provdána; měla osm dětí, mezi nimi i budoucí sv. Kateřinu Švédskou. Stala se františkánskou terciářkou a po smrti manžela žila asketickým životem. Dala podnět k založení řádu, který nese její jméno. Ve svých spisech vyprávěla o svých mystických zážitcích a viděních; cisterciáci v klášteře Alvastra je překládali ze švédštiny do latiny a Tomáš ze Štítného pořídil z nich výběr v českém překladu (1391-1400). V roce 1349 odešla do Říma, kde se setkala (1368) s císařem Karlem IV. a papežem Urbanem V.; snažila se přemluvit papeže, aby se přestěhoval z Avignonu do Říma. Zemřela 23. VII. 1373 v Římě a její tělo bylo převezeno do švédské Vadsteny a tam pohřbeno. Za svatou byla prohlášena v roce 1391.

Papež Jan Pavel II. ji apoštolským listem Spolupatronky Evropy (Spes aedificandi) z 1. října 1999 vyhlásil spolu se svatou Kateřinou Sienskou a svatou Benediktou od Kříže za spolupatronku Evropy.

Neděle 24.7. – 17. neděle v mezidobí (C) /

/ ve farním kostele sv. Jakuba z pondělí přeložená slavnost sv. Jakuba, apoštola