Ohlášky 20. neděle v mezidobí

OHLÁŠKY

Pořad bohoslužeb je tento týden obvyklý.
Děkujeme za všechny modlitby za tábor Runway v Králíkách, byl díky Bohu vydařený.
BĚHEM LETNÍCH PRÁZDNIN NEBUDOU: setkání maminek s malými dětmi, zkoušky sboru a kapely, setkání s neofyty a katechumeny, pondělní katechismus, setkání farnosti v Kunraticích i Hrnčířích, rovněž Hovory o víře a náboženství pro děti.
Připomínáme ale, že v pondělí je slavnost Nanebevzetí Panny Marie, mše svatá bude jako obvykle od 18:00 ve farním kostele.
Kdo je ještě nemáte, na bočním oltáři si můžeme vzít farní zprávy na červenec-srpen.
Po mši sv. v 9:30 jste srdečně zváni na farní kávu do Nazareta.

KALENDÁŘ

Neděle 14.8. – 20. neděle v mezidobí (C)

PONDĚLÍ 15.8. – SLAVNOST NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Úterý 16.8. – Nezávazná památka sv. Štěpána Uherského

Narodil se kolem roku 969. Byl synem maďarského vévody Gejzy a původně se jmenoval Vajk. Na jeho utvrzení v křesťanské víře měl svůj podíl i sv. Vojtěch, snad ho také biřmoval. Vojtěchův průvodce Radla (jako břevnovský mnich Anastázius, v Maďarsku nazývaný Astrik) se stal jeho nejbližším rádcem a prvním opatem kláštera sv. Martina (Panonhalma). Po smrti svého otce (997) se ujal vlády a papež Silvestr II. mu dal královskou korunu (1000) a právo vybudovat církevní správu země. Založil 10 diecézí rozdělených do dvou metropolí, budoval kostely, kláštery a školy; osvobodil ve své zemi otroky; vládl rozvážně a spravedlivě, ale přitom energicky a důsledně. Jeho syn Emerich (nar. 1007) zemřel po zranění na lovu (1031), právě když mu chtěl předat královskou vládu. Zemřel 15. VIII. 1038 a byl pohřben v kostele Panny Marie v Székesfehérváru. Za svatého byl prohlášen v roce 1083 spolu se svým synem Emerichem, s prvním biskupem v Csanádu Gerardem a s dvěma mnichy ze Slovenska, Ondřejem-Svoradem a Benediktem. Jeho manželka Gisela, sestra císaře Jindřicha II. (svatého), je uctívána jako blahoslavená.

Pátek 19.8 – Nezávazná památka sv. Jana Eudese, kněze

Narodil se 14. XI. 1601 v normandské vesnici Ri (poblíž Argentanu ve Francii). Vstoupil k oratoriánům (1623), stal se knězem (1625) a od roku 1632 působil jako misionář venkovského lidu. Poznal, že bez dobře připravených kněží nelze uskutečnit náboženskou obnovu. Založil proto kongregaci eudistů (1643), jejíž členové se věnovali především vedení seminářů a lidovým misiím. Na pomoc zbloudilým dívkám založil kongregaci sester křesťanské lásky, známých dnes jako sestry od Dobrého Pastýře. Byl horlivým šiřitelem úcty k Srdci Ježíšovu a k Srdci Panny Marie. Zemřel 19. VIII. 1680 v Caen a v roce 1925 byl prohlášen za svatého.

Sobota 20.8. – Památka sv. Bernarda, opata a učitele církve

Narodil se roku 1090 ve Fontaines-lés-Dijon ve Francii. V roce 1111 opustil rodné šlechtické sídlo a spolu se svými čtyřmi bratry vstoupil do cisterciáckého kláštera v Citeaux. Z pověření opata zbudoval nový klášter v Clairvaux (1115) a stal se tam opatem. Miloval klášterní samotu, ale pro dobro církve ji nejednou neváhal opustit a zasáhnout do veřejného dění. Vystoupil proti vzdoropapeži Anakletovi II. (1130) a proti tehdejším bludařům Petru Abelardovi (1140) a Arnoldovi z Brescie (1144). Když se stal papežem jeho žák Evžen III. (1145), napsal pro něj pětisvazkové dílo o povinnostech papeže a zásadách hlubokého duchovního života. Z papežova pověření vybízel k druhé křížové výpravě (1147-48) na odražení tureckých vojsk a dožil se bolestného zklamání, když tato výprava pro nesvornost a hrabivost křižáků a různé zákulisní pletichy jejich vůdců skončila tragickým nezdarem. Zanechal mnoho spisů o duchovním životě a vynikal velikou úctou k Panně Marii. Jeho kázání o Písni písní patří ke skvostům křesťanské mystické literatury. Zemřel 20. VIII. 1153 v Clairvaux. V roce 1174 byl prohlášen za svatého a roku 1830 za učitele církve.

Neděle 21.8. – 21. neděle v mezidobí (C)

Ohlášky 19. neděle v mezidobí

OHLÁŠKY

Pořad bohoslužeb je tento týden obvyklý.
Tento týden se koná v Králíkách tábor pro mladé z naší arcidiecéze, nazvaný Runway. Prosím pamatujme na všechny organizátory i účastníky v modlitbě.
BĚHEM LETNÍCH PRÁZDNIN NEBUDOU: setkání maminek s malými dětmi, zkoušky sboru a kapely, setkání s neofyty a katechumeny, pondělní katechismus, setkání farnosti v Kunraticích i Hrnčířích, rovněž Hovory o víře a náboženství pro děti.
Před a po Světovém setkání mládeže v Krakově přijela do naší diecéze řada skupin mladých, v naší farnosti byli mladí z Kanady, Španělska a Itálie. Velké poděkování patří i farníkům, kteří pomohli s koordinací pomoci Španělů v naší farnosti.
Kdo je ještě nemáte, na bočním oltáři si můžeme vzít farní zprávy na červenec-srpen.
Po mši sv. v 9:30 jste srdečně zváni na farní kávu do Nazareta.

KALENDÁŘ

Neděle 7.8. – 19. neděle v mezidobí (C)

Pondělí 8.8. – Památka sv. Dominika, kněze

Narodil se kolem roku 1170 v obci Calaruega v Kastilii ve Španělsku. Po vystudováni teologie se stal kanovníkem v Osmě (1195). Z pověření Inocence III. se snažil přimět albigenské kathary v jižní Francii k jednotě s katolickou církví. Několikrát se měl stát biskupem, ale dával přednost své misijní činnosti. V roce 1215 položil v Toulouse základy řádu kazatelů – dominikánů. Měli slovem i osobním příkladem a životem v chudobě hlásat návrat k evangeliu. Základem jejich řeholních pravidel se stala řehole sv. Augustina. Zemřel v Bologni 6. VIII. 1221 a byl pohřben v kostele sv. Mikuláše. V té době měli dominikáni už 60 klášterů v různých zemích Evropy. Za svatého byl prohlášen v roce 1234.

Úterý 9.8. – Svátek sv. Terezie Benedikty od Kříže, panny a mučednice, patronky Evropy

Editha Stein se narodila 12. X. 1891 jako dcera židovských rodičů ve Vratislavi. Při studiu filozofie dlouho hledala cestu od pouhého racionalismu k víře v Boha, až se dopátrala Boží pravdy a 1. I. 1922 byla křtem přijata do katolické církve. Od té doby pracovala nejprve jako učitelka němčiny, později jako docentka Německého institutu vědecké pedagogiky. V roce 1933 se v Kolíně nad Rýnem stala karmelitkou a k svému křestnímu jménu Terezie přijala jméno Benedikta od Kříže; slavné sliby složila 15. dubna 1938. Protože v Německu zesílilo pronásledování Židů, přijaly ji 31. XII. 1938 do svého konventu karmelitky v holandském Echtu. Odtamtud byla 2. VIII. 1942, právě když dopisovala své vrcholné dílo Věda kříže, odvezena do koncentračního tábora v Osvětimi-Březince a pravděpodobně 9. VIII. 1942 usmrcena v plynové komoře a spálena. Papež Jan Pavel II. ji 11. X. 1998 prohlásil za svatou a 1. X. 1999 spolu se sv. Brigitou Švédskou a Kateřinou Sienskou za spolupatronku Evropy.

Středa 10.8. – Svátek sv. Vavřince, mučedníka

Zpráva o jeho mučení je protkána pozdějšími legendárními prvky, ale už ze 4. století je doloženo, že mu jako arcijáhnovi papeže Sixta II. byla svěřena péče o hmotný majetek a charitativní činnost církve v Římě, a také to, že před smrtí byl mučen ohněm. Tam, kde byl 10. VIII. 258 pohřben, dal Konstantin Veliký postavit baziliku. Dnešní bazilika zbudovaná (ve 13. století) na témže místě je jednou z pěti římských patriarchálních bazilik. Celkem mu bylo v Římě postaveno asi 34 kostelů, z nichž některé časem zanikly. Jeho úcta se brzy rozšířila po celé západní církvi.

Čtvrtek 11.8. – Památka sv. Kláry, panny

Narodila se v roce 1193 nebo 1194 v Assisi a pocházela ze šlechtické rodiny. Rozhodla se následovat příkladu sv. Františka a svých dvou bratranců (Silvestra a Rufina), kteří se k němu připojili. Opustila domov, přijala z rukou sv. Františka řeholní šat (1212) a po krátkém pobytu u benediktinek se usadila v klášteře u sv. Damiána. Ten se pak stal mateřským klášterem ženské větve františkánského řádu – klarisek. Brzy se k ní připojily další, mezi nimi i její dvě rodné sestry (Anežka a Beatrice) a po smrti otce i její matka Ortulana. Pro přísnost dodržování naprosté chudoby papežové dlouho váhali s potvrzením její řehole; dočkala se ho až těsně před svou smrtí. Zemřela 11. VIII. 1253 po téměř třicet let trvající nemoci, která ji většinou poutala na lůžko. Jejího pohřbu se zúčastnil sám papež Inocenc IV., po dvou letech byla prohlášena za svatou a kostel sv. Jiří, kde byla pohřbena, byl přebudován v baziliku, která nese její jméno. Zachovaly se čtyři dopisy, které poslala do Prahy sv. Anežce České.

Pátek 12.8. – Nezávazná památka sv. Jany Františky de Chantal, řeholnice

Narodila se v roce 1572 v Dijonu (ve Francii) jako dcera barona Frémyota, předsedy burgundského parlamentu. Provdala se za barona de Chantal a během 9 let šťastného manželství s ním měla 6 dětí, z nichž 4 zůstaly naživu. Její manžel přišel o život následkem nehody na honu. Když vychovala své děti a postarala se o jejich zajištění, založila v roce 1610 spolu se svým duchovním rádcem sv. Františkem Saleským kongregaci sester Navštívení Panny Marie. Jejich původním posláním bylo spojovat rozjímání se službou chudým a nemocným. Zemřela 13. XII. 1641 v Moulins a v roce 1767 byla prohlášena za svatou.

Sobota 13.8. – Nezávazná památka Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků

Na začátku vlády císaře Maximina (235) byli oba odsouzeni k nuceným pracím v dolech na ostrově Sardinii a v krátké době tam zemřeli vyčerpáni nezdravým prostředím, namáhavou prací a hrubým zacházením. Jejich památka se slavila společně v den, kdy byly za papeže Fabiána (236-250) jejich tělesné pozůstatky převezeny do Říma (13. VIII.): Poncián byl pohřben v Kalistových katakombách a Hippolyt v katakombách při cestě vedoucí do Tivoli (via Tiburtina).

(…)

Neděle 14.8. – 19. neděle v mezidobí (C)

Ohlášky 18. neděle v mezidobí

OHLÁŠKY

Dnes vrcholí Světové setkání mládeže s papežem v Krakově, a to mší svatou od 10:00 na Campus Misericordiae u Krakova. Pamatujme na všechny účastníky v modlitbě.
V úterý bude mše svatá od 18:00 ve vietnamštině spolu s vietnamskou komunitou, po ní jsou také všichni farníci zváni na agapé do Nazareta.
Ve čtvrtek bude kromě obvyklé mše sv. od 18:00 také mše sv. od 15:00 v Alzheimer home.
Jinak je pořad bohoslužeb je obvyklý.
BĚHEM LETNÍCH PRÁZDNIN NEBUDOU: setkání maminek s malými dětmi, zkoušky sboru a kapely, setkání s neofyty a katechumeny, pondělní katechismus, setkání farnosti v Kunraticích i Hrnčířích, rovněž Hovory o víře a náboženství pro děti.
Do naší diecéze přijela řada skupin mladých, v naší farnosti byli skupiny z Kanady, Španělska a Itálie. Velké poděkování patří i farníkům, kteří pomohli s koordinací pomoci Španělů v naší farnosti.
Kdo je ještě nemáte, na bočním oltáři si můžeme vzít farní zprávy na červenec-srpen.
Po mši sv. v 9:30 jste srdečně zváni na farní kávu do Nazareta.

KALENDÁŘ

Neděle 31.7. – 18. neděle v mezidobí (C)

Pondělí 1.8. – Památka sv. Alfonsa Marie z Liguori, biskupa a učitele církve

Narodil se 27. IX. 1696 v Marianelle u Neapole. Pocházel z jedné z nejstarších neapolských šlechtických rodin de’ Liguori. Měl velké a všestranné nadání i vlohy pro básnictví, hudbu a malířství. V 16 letech dosáhl doktorátu občanského i kanonického práva a stal se vyhledávaným advokátem. Ve 27 letech se dopustil omylu, který se pro něj stal podnětem k přemýšlení o nedostatečnosti lidské spravedlnosti. Po vysvěcení na kněze (1726) začal působit mezi nejnižšími lidovými vrstvami v Neapoli a v okolí. Setkal se s jejich neuvěřitelnou nevědomostí a zanedbaností, a to ho přivedlo k rozhodnutí založit (1732) pro práci mezi nimi kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů). Mnoho času strávil na kazatelně a ve zpovědnici. Jeho asketické a mravoučné spisy vznikaly z praktické potřeby ukazovat, jak správně křesťansky žít. Ve svém nejznámějším díle „Theologia moralis“ se staví proti jansenistické přemrštěné přísnosti a hájí zdravý střed mezi rigorismem a laxismem. Jako biskup v S. Agata dei Goti (1762-75) se staral především o zdokonalení kněží a o lidové misie. Když vyčerpán prací téměř oslepl a ohluchl a trpěl těžkým revmatismem, strávil posledních 12 let života v klášteře v Nocera dei Pagani (jižně od Neapole), kde také 1. VIII. 1787 zemřel. V roce 1839 byl prohlášen za svatého, 1871 za učitele církve a 1950 za patrona zpovědníků a moralistů.

Úterý 2.8. – Nezávazná památka sv. Eusebia z Vercelli, biskupa

Narodil se na začátku 4. století na Sardinii. V Římě přijal kněžství a kolem roku 345 byl poslán do Vercelli v severní Itálii jako tamější první biskup. Zvláštní pozornost věnoval kněžím a těm, kdo se připravovali na kněžství. Neohroženě hájil víru v Kristovo božství proti ariánům, a byl proto poslán do vyhnanství (355). V Palestině, Kapadocii a horním Egyptě se dostal do styku s nejživějšími křesťanskými centry té doby. Po návratu do své diecéze (363) usiloval o obnovu křesťanského života svých věřících. Zachovalo se několik jeho dopisů, které posílal císaři, kněžím a věřícím. Zemřel 1. VIII. 371, byl pohřben ve své katedrále a brzy po smrti byl uctíván jako svatý.

Úterý 2.8. – Nezávazná památka sv. Petra Juliána Eymarda, kněze

Narodil se roku 1811 v La Mure d´Isere poblíž Grenoblu ve Francii. Od raného mládí často setrvával před svatostánkem. V roce 1834 byl vysvěcen na kněze a začal působit v duchovní správě. Vstoupil do řeholní společnosti maristů (1839), kde se stal provinciálem a generálním vizitátorem. V roce 1856 založil v Paříži řádové společenství eucharistiánů a krátce na to (1858) kongregaci Služebnic Nejsvětější svátosti. Vykonal mnoho pro šíření úcty a lásky k eucharistii. Zemřel 1.8.1868 ve svém rodném městě. Za svatého byl prohlášen v roce 1962.

Čtvrtek 4.8. – Památka sv. Jana Maria Vianneye, kněze

Narodil se 8. V. 1786 v obci Dardilly u Lyonu. Vyrůstal v době francouzské revoluce, s náboženskými pravdami se mohl seznamovat pouze v rodině nebo neveřejným způsobem, číst a psát se začal učit až v 17 letech. Pod vedením faráře z blízké farnosti Ecully se připravoval na kněžství a po vysvěcení v grenobelském semináři (1815) u něho začal působit jako kaplan. V roce 1818 mu byla svěřena zanedbaná venkovská farnost v Arsu; jeho upřímná zbožnost a horlivá láska k duším ji dokázaly proměnit v ohnisko náboženského života. Nebyl teologem ani řečníkem, většinu času strávil ve zpovědnici a před svatostánkem. Ročně přicházelo za ním do Arsu až sto tisíc lidí. Toužil po řeholním životě, ale z poslušnosti zůstal ve své farnosti až do smrti (4. VIII. 1859). V roce 1925 byl prohlášen za svatého a 1929 za patrona kněží v duchovní správě.

Pátek 5.8. – Nezávazná památka posvěcení římské baziliky Panny Marie

Bazilika Santa Maria Maggiore v Římě je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších mariánských kostelů na Západě. Dřívější název „Panny Marie Sněžné“ má původ v legendárním vyprávění, že místo, kde měl být kostel postaven, se v srpnu pokrylo sněhem. Baziliku zbudovanou papežem Liberiem (352-366) přestavěl Sixtus III. (432-440) jako památku na koncil v Efesu (431), kde byl pro Pannu Marii výslovně potvrzen titul Matka Boží. Hadrián II. zde (867) v přítomnosti sv. Cyrila a Metoděje položil na hlavní oltář slovanské bohoslužebné knihy, a tak je schválil a povolil jejich užívání.

Sobota 6.8. – Svátek Proměnění Páně

Neděle 7.8. – 19. neděle v mezidobí (C)

Ohlášky 17. neděle v mezidobí

OHLÁŠKY
  • Ve farním kostele dnes slavíme slavnost sv. Jakuba, apoštola.
  • Pořad bohoslužeb je obvyklý.
  • BĚHEM LETNÍCH PRÁZDNIN NEBUDOU: setkání maminek s malými dětmi, zkoušky sboru a kapely, setkání s neofyty a katechumeny, pondělní katechismus, setkání farnosti v Kunraticích i Hrnčířích, rovněž Hovory o víře a náboženství pro děti.
  • Ve středu začal předprogram Světového dne mládeže s papežem, mladí naší arcidiecéze (asi 4 autobusy) jsou v diecézi Hnězdno. Od pondělí 25. 7. je vlastní program v Krakově, který vyvrcholí mší svatou se Svatým Otcem příští neděli. Pamatujme na naše mladé i na hladký průběh celého setkání ve svých modlitbách.
  • Do naší arcidiecéze přijela řada skupin mladých, v naší farnosti jsou v těchto dnech skupiny z Kanady, Španělska a Itálie.
  • V rámci projektu Arcidiecézní charity Praha podporujeme za naši farnost jednu indickou dívku, minulý týden jsme od ní dostali dopis, který si můžete přečíst na webových stránkách. Aktuální fotka dívky a vysvědčení je na webu i na nástěnkách.
  • Kdo je ještě nemáte, na bočním oltáři si můžeme vzít farní zprávy na červenec-srpen.
    Po mši sv. v 9:30 jste srdečně zváni na farní kávu do Nazareta.
KALENDÁŘ

Neděle 24.7. – 17. neděle v mezidobí (C) /
/ ve farním kostele sv. Jakuba z pondělí přeložená slavnost sv. Jakuba, apoštola

Pondělí 25.7. – Svátek sv. Jakuba, apoštola

Je často uváděn spolu se svým bratrem, apoštolem Janem. Oba byli rybáři a jejich otec se jmenoval Zebedeus (Mt 4, 21; Mk 1, 18-20; Lk 5, 10); jejich matka Salome (srov. Mt 27, 56 a Mk 15, 40) patřila do skupiny žen, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky. Měli zřejmě prudkou povahu (srov. Mk 3, 17 a Lk 9, 54). Spolu s Petrem byli svědky vzkříšení dcery Jairovy, Ježíšova proměnění a úzkosti v Getsemanské zahradě (Mk 5, 37; 9, 2; 14, 33). Kromě seznamů apoštolů zmiňují se o něm evangelia ještě při dalších příležitostech (Mt 20, 20-28; Mk 1, 29; 10, 35-45; 13, 3; Jan 21, 2). Zemřel jako první z apoštolů; Herodes Agrippa I. ho dal v Jeruzalémě o velikonocích kolem roku 44 popravit mečem (Sk 12, 2). V 9. století byl v dnešním Santiagu de Compostella ve Španělsku objeven hrob sv. Jakuba. Kostel postavený na tom místě se stal jedním z největších světových poutních míst.

Úterý 26.7. – Památka sv. Jáchyma a Anny, rodičů Panny Marie

Písmo svaté jejich jména neuvádí, známe je pouze ze starobylé tradice, sahající do 2. století. Úcta k sv. Anně se začíná šířit na Východě od 6. století a v 10. století i na Západě. Památka sv. Jáchyma se slaví od 16. století.

Středa 27.7. – Památka sv. Gorazda a druhů

Žáci sv. Cyrila a Metoděje: Gorazd, Kliment, Naum, Angelár a Sáva jsou ve východní církvi uctíváni spolu se svými učiteli jako „svatí sedmipočetníci“. Gorazd pocházel z Moravy, a proto ho sv. Metoděj určil za svého nástupce. O jeho další činnosti nemáme žádné věrohodné zprávy. Ostatní se po vyhnání z Velké Moravy uchýlili do Bulharska, kde v dnešní západní Makedonii založili na území kolem Ochridu středisko slovanské bohoslužby. Sv. Kliment se tam stal biskupem, zemřel 27. VII. 916 a byl pohřben v ochridském klášteře.

Pátek 29.7. – Památka sv. Marty

Byla to sestra Lazara a Marie; Ježíš býval hostem v jejich domě (Lk 10, 38-42). Dále se v evangeliu objevuje při vzkříšení bratra Lazara (Jan 11, 1-44) a v sobotu před Květnou nedělí při hostině v domě Šimona Malomocného (Jan 12, 2; srov. Mt 26, 6 a Mk 14, 3). Jiné zprávy o ní nemáme. Její památku začali slavit františkáni (od roku 1262) v osmý den po svátku Marie Magdalény, ve středověku často zaměňované s Marií, sestrou Lazara a Marty. Od konce 13. století se uvádí i v římském kalendáři.

Sobota 30.7. – Nezávazná památka sv. Petra Chryzologa, biskupa a učitele církve

Narodil se kolem roku 380 v Imole v severní Itálii. Nejprve působil jako jáhen a po roce 424 se stal biskupem v Ravenně, v městě, které od roku 404 bylo sídlem císařského dvora a ještě v první polovině 5. století se stalo metropolí. Proslavil se svými kázáními, odtud označení Chryzolog (= mluvící zlatá slova). Jeho zásadou bylo: „K lidu je třeba mluvit jazykem lidu“. Proti konstantinopolskému bludaři Eutychovi zdůrazňoval autoritu římského biskupa jako nástupce apoštola Petra. Zemřel 31. VII. po roce 451 v Imole a roku 1729 byl prohlášen za učitele církve.

Neděle 31.7. – 18. neděle v mezidobí (C)